Jede, jede Janíček
Jede, jede Janíček
po téj lúce zelenéj,
jede, jede k hájíčku,
nadešel tam Aničku.

Ach, Aničko, Aničko,
poď ty ke mně slúžiti,
poď ty ke mně slúžiti,
možeš mú ženú býti.

Ach, Janíčku, Janíčku,
jakúže ni službu dáš,
jakúže ni služba dáš,
keď si ňa tak namlúváš?

Ach, Aničko, Aničko,
štyri koně ve dvore
štyri koně ve dvore,
bílé lože v komore.

Keď do dvora prijeli,
ničeho neviděli,
len to drobné kamení,
co ležalo na zemi.

Ach, Aničko, Aničko,
poď ty bílé lože stlať,
poď ty bílé lože stlať,
půjdeme do něho spať.

Dočkaj, dočkaj, Janíčku,
nech zavěsím sukničku,
nech sukničku zavěsím
a světélko zahasím.

Jak světlo zahasila,
ven oknem vyskočila,
pospíchala k hájíčku,
zpívala si písničku.

Ach, hájíčku, hájíčku,
cos tak pěkně zelený,
cos tak pěkně zelený,
jak rozmarýn saděný?

Keď sem neni rúbaný,
preto sem tak zelený,
preto sem tak zelený,
jak rozmarýn saděný.

Ach, Aničko, Aničko,
cos tak pěkná, červená,
cos tak pěkná, červená,
jak růžička seděná.

Kerá panna poctivá,
každá je tak červená,
každá je tak červená,
jak růžička saděná.
text vložil/a Henry
vytvořeno:2008-12-25 11:23:12
změněno:2008-12-25 11:23:12